Milá ZUŠko Okružní,
dovolte nám, abychom vám z celého srdce poděkovali. Když k vám Vojta s Bětkou přišli, neuměli pomalu ani správně fouknout – a dnes? Hrají s lehkostí a jistotou, jako by se pro to narodili. A to hlavně díky vám. Je to vaše práce. A povedla se skvěle!
Obrovské díky patří paní učitelce Renatě Smetkové, která Vojtu nejen naučila, jak správně držet zobcovou flétnu (a ne jako kuře housle), ale hlavně v něm probudila lásku k hudbě. S velkou trpělivostí a nakažlivým nadšením ho dovedla až k výkonům, které bychom si jako rodiče před pár lety ani nepředstavili. Díky ní ví, že hudba je víc než noty na papíře – je to radost, příběh a občas i pořádná výzva. A také díky ní dosáhl úspěchů, které by bez jejího osobního přístupu určitě nebyly tak velké. A její schopnost odhalit a rozvíjet Vojtův talent byla klíčem k jeho pokroku.
Stejné díky patří i paní učitelce Gabriele Brabcové, která Bětku provedla nelehkou cestou příčné flétny (a že to někdy byla fuška – hlavně pro sousedy). Její lidský přístup, energie a cit pro detail daly Bětce křídla. I ona se díky paní učitelce dostala ke krásným hudebním úspěchům, na které může být právem hrdá. A její schopnost objevit a podpořit Bětčin talent znamenala, že se mohla posunout mnohem dál, než by si kdy dokázala představit.
Nezapomínáme ani na paní ředitelku, která drží celou školu pevně a s úsměvem pohromadě, a samozřejmě na korepetitory a další báječné pedagogy, kteří se podíleli na hudební cestě našich dětí. Každý z vás do jejich příběhu zapsal jednu důležitou notu – a my si toho moc vážíme.
Díky vám si neodnášejí jen štos notových sešitů, ale hlavně spoustu krásných zážitků, zdravé sebevědomí a chuť dál hrát, zkoušet, zlepšovat se – a mít z hudby radost.
Děkujeme, že jste!
Vojta, Bětka a jejich rodiče